Mamka za mnou opět přišla s nápadem, co by ode mě chtěla ušít. Tentokrát to byly zavinovací kalhoty, a protože se nám s holkami také zamlouvaly, šila jsem je hned čtyřikrát.
Mamka za mnou opět přišla s nápadem, co by ode mě chtěla ušít. Tentokrát to byly zavinovací kalhoty, a protože se nám s holkami také zamlouvaly, šila jsem je hned čtyřikrát.
Do Divadla v Dlouhé jsme jednu dobu chodili celkem často. Teď jsme se tam podívali po docela dlouhé době s Martinem. Šli jsme na derniéru představení Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách.
Večerem nás provázeli tři herci - Jan Vondráček, Miroslav Táborský a Martin Matejka, kteří shrnuli všech 37 děl Williama Shakespeara. Některým z nich věnovali delší časový úsek, jako např. Romeo a Julie, které i ve zkratce zahráli. Díky tomu nechyběla řada vtipných situací, kdy herci rychle měnili kostýmy nebo se příliš vžili do své role. Naopak třeba komedie spojili všechny dohromady s tím, že výsledek je vždy stejný. Nakonec z toho vznikl takový mišmaš, že by to mohl samostatný příběh. Mezi díly, kterým věnovali pozornosti více, byl např. Hamlet, kterého jsme slyšeli i v několika zrychlených verzích. Některá díla herci podali prostřednictvím písně, obzvláště rapovaný Othello byl vážně nezapomenutelný. V závěru představení se herci proháněli na jevišti na kolečkových bruslích.
Celkově si myslím, že pro lidi, kteří mají více Shakespearových děl v živé paměti, může být představení velmi zajímavé. Nicméně i lidé, kteří mají víceméně jen zevrubnou znalost jeho děl, se mohou celý večer bavit. Alespoň v našem případě to tak bylo. Zároveň v některých chvílích jsem nevycházela z údivu, ať už při tragédii Titus Andronicus nebo při rapování či jízdě na kolečkových bruslích. Zajímavé bylo mimo jiné i to, že herci interagovali s publikem více, než je v divadle obvyklé. A o skvělých výkonech herců se snad ani nemusím zmiňovat.
www.divadlovdlouhe.cz/repertoar/derniery/souborne-dilo-williama-shakespeara-ve-120-minutach/
Na toto představení jsme šli především díky tomu, že měl Martin lístky z práce. Přiznám se, že by mě jinak totiž asi nenapadlo, že bychom na nějaké takové představení mohli jít. A přitom to bylo tak super!
Je až neuvěřitelné, co všechno člověk může dělat - různá salta, „vznášení se“ na laně, akrobati vypadající jako z gumy, protože každý jiný by si u toho nutně musel natlouct nebo alespoň vyhodit některý z kloubů. Když pak stáli tři lidé na sobě, měla jsem trochu tendenci je jít chytat, protože se mi zdálo, že není možné, aby nespadli. Zaujala mě také bílá látka, která byla natolik elastická a účinkující z ní vystupovali. Smekám před všemi, kteří něco takového umí! Zároveň doporučuji alespoň jednou na nějaké takové představení jít, protože je to opravdu zajímavý zážitek!
Po dlouhé době (= po všech lockdownech) jsme se konečně zase vydali do divadla. Tak trochu nás k tomu přiměl voucher do Městských divadel pražských, který jsme dostali. Vybrali jsme si představení Smrt obchodního cestujícího od autora Arthura Millera.