Autíčko

  Většinou mám problém vymyslet pro každého dárek takový, který dotyčného potěší a bude se mu hodit. Pár dní před Vánoci se mi podařilo vymyslet, jaký dárek dáme Robinovi, synovci Martina. Už ani nevím jak mě to napadlo, ale výsledkem bylo, že jsem 23.12. odpoledne strávila za šicím strojem a ze zbytek látek a náplně do polštáře vytvořila polštářek ve tvaru autíčka. Trochu mi pomohl i Martin, dokonce jsem ho přiměla sednout si za šicí stroj.

Přeci jen nejsem úplně odborník na auta a podle toho to autíčko také vypadá, ale zdálo se, že Robin z něj měl radost.

Hráči

Doufám, že nový rok jste začali dobře a bude alespoň stejně úspěšný jako rok minulý. :)

 Bystrý vtip, jasný rozum a hlavně žádné ohledy.
 Jeden z mála důvodů, proč mám ráda podzim a zimu jsou divadla, která v tuto dobu navštěvuji. Tentokrát jsme po dlouhé době vyrazily s Bárou do divadla. Dostala ode mě k narozeninám lístky na Hráči od N. V. Gogola.
 Icharev je velmi dobrý hráč karet a na hotelu se seznámil se třemi dalšími pány, kteří také hrají karty. Když zjistí, že je dobrým hráčem, spřátelí se s ním a chtějí společně obehrát statkáře Glova, který tady čeká na peníze. Musí se však brzy vrátit domů a nechává zde svého syna, který se chce stát husarem. Pánové toho využijí a přimějí ho ke hře a on všechny peníze prohraje. Závěr hry ale je velmi překvapivý, lze totiž podvést i šikovného podvodníka.

 Představení se mi líbilo a velmi jsem se bavila. Michal Dlouhý v roli Ichareva byl skvělý a párkrát bylo vidět, jak i jemu cukají koutky ve chvílích, kdy se smát nemá. A Martin Písařík, který ztvárnil mladého Glova, se nechal Hráči opít a to, co poté na pódiu předváděli, bylo dokonalé. Překvapilo mě, jaké triky herci s karty uměli. Navíc herci občas zařadili vtipné hlášky, které jsou aktuální. Pokud se chcete jít bavit u něčeho nenáročného, mohu toto představení doporučit.
Na tento večer jsem ze skříně opět vytáhla tuto sukni.
http://www.mestskadivadlaprazska.cz/inscenace/37/Hraci/

DIY návod-jak ušít dárkový pytlík

 Vánoce se nezadržitelně blíží a je čas myslet na dárky. Nevím jak vy, ale já dárky sháním většinou až na poslední chvíli. Nejprve mám totiž problém vymyslet nějaký zajímavý dárek a když se mi povede vymyslet, tak jejich pořízení/výrobu nechávám až na poslední chvíli, jelikož "času je ještě dost". Letos jsme se s Martinem rozhodli dát kamarádům na Vánoční výpravě pár bonbonů Lindt, které alespoň já osobně mám moc ráda. Na tak dobré bonbony to chtělo i nějaký pěkný obal. Takže jsem se rozhodla ušít organzové pytlíky.

Tutu skirts

 Po dlouhé době konečně zase přidávám článek s výtvorem, tedy výtvory, které jsem dělala od začátku až do konce. Doufám, že se vám tedy mé výtvory budou líbit. Přiznám se, že název tutu skirts pro tylové sukýnky jsem dříve asi neznala, nebo si to alespoň nějak neuvědomila. Když mi však moje spolužačka Deni říkala, že takové sukně s kamarádkou Ančou shání na oslavu, bylo mi jasné, že se musím alespoň pokusit takovéto sukně ušít.

Práskni do bot

 Na fb stránkách Divadla na Jezerce probíhá čas od času nějaká soutěž o lístky. Když jsem soutěžila naposledy, nevyhrála jsem sice lístky, ale byly mi nabídnuty za zvýhodněnou cenu, takže jsem přeci jen do divadla šla a to na Práskni do bot od Owena McCaffertyho.  A i z té 14. řady bylo krásně vidět na celé jeviště.
 Představení začalo rozhovorem dvou obkladačů, kteří chtějí ukrást dlaždičky, které jak se zdá, jsou navíc a není k nim dodací list. Starší z obkladačů dostal totiž výpověď a  potřebuje peníze, aby si mohl koupit jiné místo. A mladší si bude moci koupit motorku, kterou tak dlouho chce. Jejich dva kolegové dostali ale stejný nápad, jeden z nich chce zaplatit dceři pobyt ve Francii a druhý se po dlouhé době viděl se svou ženou a chce jí dát peníze pro syna. Během obědové pauzy se navzájem posílají pryč, ale nikomu z nich se nechce opustit místnost s dlaždičkami. Nakonec si sdělí své plány a dohodnou se, že výnos si rozdělí mezi sebou. Jenže dodací list se najde...

 Bylo to asi poprvé, co jsem viděla Jana Hrušínského v představení a s celovečerním zážitkem jsem byla spokojená. Herci mluvili opravdu jako dlaždiči se spoustou nadávek, což mě trochu překvapilo, ale celkově mi přišlo, že se do svých rolí dobře vžili. Nechybělo ani zpestření díky vtipným hláškám.
http://www.divadlonajezerce.cz/Divadelni-Hra-37-Praskni_do_bot-Owen_McCafferty

Tři mušketýři

Tak jsme zase byli v divadle. Našla jsem na Našim pro radost akci 1+1 vstupenka na toto představení. Tři mušketýři jsou asi jedním z nejznámějších příběhů, ale v režii Hany Burešové je to opět něco nového. Celé představení totiž doprovází skladby skupiny Beatles.
Celý příběh je doprovázen příběhem čtyř slečen, které jsou fanynkami Beatles a jsou zároveň mušketýry. Žijí ale v době kolem roku 1968. Příběh mušketýrů se odehrává ve Francii za vlády krále Ludvíka XIII.. Kardinál Richelieu chce zničit královnu, která tajně miluje vévodu Buckinghama. Mušketýři se musí vypravit do Londýna, aby královně přivezli od vévody zpět diamantové přívěsky, které mu dala na znamení své lásky. Tím ale příběh nekončí. Milady de Winter pokračuje v intrikách a zabije d'Artagnanovu milou, Constance, která byla královninou služebnou. Představení končí ve chvíli, kdy se Beatles rozpadnou a všechny čtyři slečny jsou zklamané.

 Takto zpracované představení bylo zajímavé a jiné než jsem čekala. Některé okamžiky byly vtipné a hezky podané, rozhodně jsem se nenudila. Musím říci, že to byla neobvyklá a trochu ztřeštěná návštěva divadla. Překvapilo mě ale, že představení bylo tak dlouhé, trvalo přes 3 hodiny.
Na sebe jsem si vzala tuto sukni.
http://www.divadlovdlouhe.cz/repertoar/tri-musketyri-2012/

Tonight

 Další z upravených sukní jsem opět oblékla do divadla. Tentokrát jsem částečně spojila dvě sukně dohromady. Bílou sukni, kterou jsem zkrátila a trochu zúžila jsem spojila se zbytkem sukně černé, kterou jsem také zkracovala a upravila takto. Čistě bílou sukni bych asi nenosila a i takto ji asi nevytáhnu ze skříně moc často.