Pyžamo asi používá každý z nás a často to pak může být tak, že až do roztrhání nosíme pořád těch pár svých oblíbených kousků. A někdy je nosíme dál i v případě, že už v nich pár děr je. Protože přeci nebudeme vyhazovat to oblíbené a pohodlné, když nás v něm vlastně ani skoro nikdo nevidí.
Jelikož měla tato první takový úspěch, o pár let později jsem šila opět jako dárek k Vánocům další, a to rovnou dvě košile. Dokonce tentokrát rovnou na mamky přání. Látku ale nechala víceméně na mě, takže jednu jsem ušila z jednobarevného zeleného úpletu a opět hnědého nápletu a na druhou jsem vybrala pro změnu vzorovanou látku. Na okrovém podkladu jsou černé noty. Původně jsem chtěla sehnat látku se saxofonem, protože se mamka na něj začala učit hrát. Ale takový jsem bohužel nesehnala, takže noty se mi zdály jako dostatečná náhrada. Košili jsem ještě doplnila tentokrát černým nápletem ve výstřihu.
Ač se to na první pohled asi nezdá, mám pocit, že pěkná ručně šitá noční košile může jako dárek opravdu potěšit. Navíc, když je z příjemného bavlněného materiálu a se zajímavým vzorem. A nakonec jsem inspirovala takto i Lucku, která hned mamce a babičce také noční košili ušila a obě taktéž potěšila.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Budu ráda za každý komentář a hodnocení :)