Po delší době jsme navštívili Vinohradské divadlo, a to díky vánočnímu dárku (ano, využili jsme ho dost na poslední chvíli..). Vybrali jsme si představení Periferie od Františka Langera.
Franci se vrací po roce z vězení a míří do svého
původního bytu. Tam už ale bydlí někdo jiný, Ančí, mladá slečna, která se živí
nejstarším řemeslem. Kdo ví, na kolik nemá kam jinam jít a na kolik se mu Ančí
tolik líbí, ale navzdory jejím protestům u ní zůstane. Ona je ráda, že může mít
někoho ráda a někdo má (zřejmě) rád ji. On se sejde i se svými kamarády, kvůli
kterým byl pravděpodobně zavřený a chce po nich svůj frak a lakovky, které mu
nejspíše propili. Bez nich ale nemůže tančit a vystupovat, do čehož chce
přibrat i Ančí. Když se vrátí ale domů dříve, než měl, najde Ančí
s nějakým chlapem. Chlapa jednou udeří holí a ten padne k zemi mrtev.
Franci se samozřejmě nechce vrátit hned zpět do vězení a nechce do problému
zatahovat Ančí, tak odnese chlapa k nádraží a vše nastraží tak, aby to
vypadalo jako nešťastná náhoda. Dokonce přivolá i policii, vše s nimi
sepíše a díky tomu získá po nebožtíkovy od jeho vdovy nějaké oblečení a další
věci, mezi nimiž je právě i frak a lakovky. Díky tomu může začít s Ančí
vystupovat. Franciho ale stále tíží svědomí, je překvapen, že na něj nepadlo
žádné podezření a má potřebu všem vykládat, jaké má štěstí. Nakonec se rozhodne
ke svému činu přiznat, nejprve vdově, následně na policii. Nikdo mu ale nevěří.
Pomůže mu až bývalý soudce, který mu poradí, že musí spáchat ještě jednu
vraždu, ke které se přizná, aby za to mohl být náležitě potrestán.
Představení bylo zajímavé, výkony herců výborné. Toto představení je jedno z těch, které vedou člověka k zamyšlení. Scéna i kostýmy byly poněkud chudé, což ale naopak podtrhovalo celou atmosféru periferie. Nejsem si ale jistá, na kolik je toto představení vhodné pro občasné návštěvníky divadel.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Budu ráda za každý komentář a hodnocení :)