Smrt obchodního cestujícího

 Po dlouhé době (= po všech lockdownech) jsme se konečně zase vydali do divadla. Tak trochu nás k tomu přiměl voucher do Městských divadel pražských, který jsme dostali. Vybrali jsme si představení Smrt obchodního cestujícího od autora Arthura Millera.

 Celý život se za něčím žene. Za úspěchem. Za životem jako z reklamy. Za lepším platem. A nyní se blíží důchodovému věku. Zdaleka již není tak žádaný, jako dříve býval. Jeho pracovní cesty starým autem už přestávají dávat smysl. Což si myslí i jeho šéf. Synové jsou dospělí, ale stále nejsou tak samostatní a tak úspěšní, jak by si jejich otec představoval. Životní naplnění se jaksi nedostavilo. A co dál? Má to všechno vůbec smysl?

Obvykle chodíme spíše na komedie, ale není úplně od věci jednou za čas zajít i na trochu vážnější představení. V případě této inscenace příběh hlavního hrdiny donutil diváka se trochu zamyslet nad svým bytím. Miroslav Donutil byl skvělý, stejně jako ostatní herci.

 

www.mestskadivadlaprazska.cz/inscenace/1091/smrt-obchodniho-cestujiciho

Peerless nevěsta

 V minulých článcích jsem psala o letní svatbě, na kterou jsem šila šaty pro svědkyni a družičky, pro babičku a maminku nevěsty a sama pro sebe. Mimo to jsem ale také měla možnost se podílet na tvorbě šatů pro nevěstu. Šaty si totiž nechala šít ve svatebním ateliéru Peerless, ve kterém již nějakou dobu pracuji.

Svíčky

Původně jsem měla v plánu publikovat poslední článek ze svatby, o které jsem psala v minulých článcích. Ale jeho příprava je poněkud komplikovanější a navíc v tomto adventním čase nestíhám moc věcí navíc. Takže tu mám jiný článek, možná o něco více aktuální.

Vzpomínky

V dnešní době máme už asi všichni v kapse telefon s foťákem, na který si zaznamenáváme nejrůznější okamžiky. Občas také někdo používá nějaký jiný foťák, jako např. zrcadlovku či jiné přístroje. Málokdo si ale pak fotky někdy prohlédne. A tak se nám v telefonech hromadí různé fotky, většinou navíc v několika verzích, protože co kdyby ta jedna byla lepší než druhá. Jednou za čas je možná přesuneme do počítače a tam už většinou zůstanou navždy zapomenuté.

Letní svatba

 Dalšími šaty, které jsem šila při příležitosti letní svatby, byly šaty pro mě. Už delší dobu jsem si chtěla ušít dlouhé šaty, a teď byl ten správný okamžik. Z výběru barev zelené, hnědé a žluté jsem měla jasno téměř hned a jednoznačně vyhrála žlutá. 

Maminka nevěsty

Mám tu další (a ještě ne poslední) článek z letní svatby, na kterou jsem šila několik šatů. Už jsem zde psala o šatech pro družičky a svědkyni a o šatech pro babičku. Další ze svatebčanů, který si ode mě nechal ušít šaty, byla maminka nevěsty. Jak jsem už psala minule, svatba byla ve venkovském stylu a hlavními barvami byly barvy slunečnice - tedy zelená, hnědá a žlutá. Od toho se odvíjel výběr látek a střihů.

Babička nevěsty

Na svatbu jsem nešila pouze šaty pro družičky a svědkyni, ale bylo potřeba také obléknout další důležité svatebčany jako např. maminku nebo babičku nevěsty. Jak jsem již psala v minulém článku, svatba byla ve venkovském stylu a hlavními barvami byly barvy slunečnice - žlutá, zelená a hnědá. Každý si tedy mohl zvolit barvu, která se mu zamlouvala nejvíce a zároveň byli svatebčané víceméně sladění.