pondělí 22. května 2017

Sugar (Někdo to rád horké)



Od konce dubna je na Fidlovačce k vidění nový muzikál s názvem Sugar, podle předlohy filmu Někdo to rád horké od Billyho Wildera. Na 2. premiéru jsem dala lístky tátovi k narozeninám a my s Martinem jsme se také rozhodli na muzikál jít podívat.
Jerry a Joe jsou dva hudebníci, kteří ale nemohou nikde sehnat práci. Když manažerovi z dívčí kapely vyzvedávají noty, stanou se svědky vraždy mafie. Podaří se jim uprchnout, ale musí se někde ukrýt. Využijí k tomu právě dívčí kapely, která shání dvě členky jejich kapely, a to saxofon a basu. Musí se však přestroj za ženy, aby je jednak přijaly do kapely a současně také bude obtížnější je najít. Z Jerryho a Joea se proto stane Dafné a Josefína a s dívčí kapelou odjíždějí na Floridu. Vše se ale trochu zkomplikuje, když poznají zpěvačku kapely, Sugar. Objeví se řada vtipných situací, kdy se oba muzikanti převlékají do ženských šatů a o Jerryho se začne ucházet milionář Osgood Fielding.

Film jsem asi nikdy neviděla celý, ale i tak jsem se vždy bavila, takže jsem se na muzikál velmi těšila. A moc se mi líbil! Přesně jedna z těch komedí, které člověka asi nikdy nepřestanou bavit a je to skvělé odreagování od každodenních povinností. Kromě vtipných situací, kdy se muži převlékají za ženy, což samo o sobě už naznačuje zábavu, tak nechyběly ani situace, kdy herci rozesmívají i sami sebe. Nechyběla také poznámka na účet vlády. V hlavních rolích Martin Písařík, Lukáš Pečenka a Aneta Krejčíková byli skvělí! 
Na sebe jsem si po dlouhé době vzala tuto sukni s volánem.

středa 17. května 2017

Anifilm

Rozhodla jsem se s vámi podělit o můj zážitek z Anifilmu. Je to trochu netradiční příspěvěk, ale když už vám píši o různých divadlech, stojí za zmínku i Anifilm. 
Anifilm je festival animovaného filmu, který ptobíhá již několik let v Třeboni. Dajdula s Bíšou jezdí na Anifilm každý rok a vždy o festivalu mluví moc pěkně, takže jsme se letos s Martinem nechali nalákat a alespoň na jeden den jsme se přidali. Třeboň je navíc krásné město.
Jelikož jsem se na webových stránkách dopředu úplně nedozvěděla nic z toho, co jsem chtěla, tak jsme prostě vyrazili s tím, že uvidíme na místě. A taky že jsme viděli! 
Program byl vypsán na celý týden a promítalo se na několika místech. Některé bloky se během týdne opakovali, takže věřím tomu, že je během týdne možné vidět většinu filmů. Postaráno bylo i o děti, kterým se promítaly dětské filmy.
My jsme byli v divadle J. K. Tyla, které bylo malinké, ale moc pěkné, na Krátkých filmech a na Studentských filmech. Obojí trvalo přibližně hodinu a půl a promítali nám 10 filmů, které byly různě dlouhé, od 3 do 15 minut přibližně. 
V obou blocích byly filmy, které se nám moc líbily a jiné, které jsme příliš nepochopili. Je však docela těžké si vzpomenout, co vše jsme viděli, protože filmů bylo hodně. Studentské filmy se nám však líbily o dost více. Možná proto, že autoři nám byli věkově blíže. Možná ale také proto, že často upozorňovali na nějaký aktuální problém. 
Motivovalo nás to také ke shlédnutí Lichožroutů. 
Také jsem si vzpomněla na animaci, kterou jsme dělaly s Bárou na gymplu na výtvarce. Postavičky z lega stavěly dům a na to, jak krátké to video bylo, tak to trvalo docela dlouho. A co teprve celý film...
A jak jste na tom vy, máte rádi animované filmy?