O víkendu jsem byla s oddílem na výpravě na Srbsku. Bydleli jsme v bývalém nádražním domku, kde nebyla ani elektrika, a tak jsme večery trávili při světle propan-butanové lampy.
Děti dostávají k celoroční hře takové mince, tak jsme chtěli ušít pytlíčky, aby měly mince kam dávat a neztratili je. Přivezli jsme zbytky látek a spostu jehel, aby se každý naučil alespoň trochu šít v ruce.
Navlékání jehel bylo celkem náročné za špatného světla, ale dětem šití docela šlo. Museli jsme každému několikrát vysvětlit co má dělat, a pak už zbývalo jen navlékat jehly, dělat uzle, rozmotávat zamotané nitě, opravovat špatně ušité části.
Nejvíc dotazů měl asi Mautin, jeden náš vedoucí, kterého najednou začaly manuální práce bavit a rozhodl se z pytlíku ušít rukavici. Jenže mu to trochu nevyšlo...
Bylo to poprvé, co jsem učila někoho šít. Mnohem raději šiji na stroji, protože je to rychlejší, ale večery strávené šitím v ruce byly docela zajímavé. Hodně únavné, ale zajímavé. A děti to překvapivě bavilo :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Budu ráda za každý komentář a hodnocení :)