sobota 31. března 2012

Vánoční dárek

 Jako obvykle se předání dárků mezi mnou a Luckou uskutečnilo o něco později než mělo. Ale to bychom prostě nebyly my dvě :) A co to vlastně (mimo jiné) dostala? Kosmetickou taštičku, tedy vlastně asi taštičku na cokoliv. Ušila jsem ji (název látky si už přesně nepamatuji, ale je možné, že je to něco jako bavlněný kepr) a teta mi na ní nakreslila sluníčko->http://malovanyobchudek.cz/.

Heda Gablerová


 Jedno z představení díky školnímu Klubu mladého diváka, vybráno asi náhodně. Tentokrát to byla hra od Henrika Ibsena.
 Po půl roce se Heda s manželem vrátili ze svatební cesty. Jenže on se příliš věnuje práci na profesuře, svým tetičkám a dílem jeho soupeře Eilerta Lovborga, který byl i osudovou láskou Hedy. Hedě, která měla vždy pocit, že je "paní situace", se najednou vše začalo hroutit. A zdá se, že není jiná možnost než vyndat ze skříně její oblíbené hračky, pistole generála Gablera.

Příběh složitého propojení vztahů byl zajímavý. Děj se moc nevyvíjel, nebo se vyvíjel hodně pomalu. Avšak podle mě záleželo více na tom, aby se člověk zamyslel nad vším kolem sebe a nad rozhodnutími, které s jakéhokoliv důvodu udělá.
 http://www.svandovodivadlo.cz/index.php?cmd=event.detail&id=1524
  

pátek 30. března 2012

Tři sestry

Tři sestry, Olga, Máša a Irina žijí se svým bratrem Andrejem v ruském maloměstě. Jsou chytré, vzdělané a užívají si života. Často je navštěvuje baron, důstojník, doktor a další. Každý však touží po něčem co nemá. Andrej se sice oženil podle svých představ s Natašou, ale časem zjišťuje, že to není takové, jaké si představoval. Sestry touží po lásce a nakonec se upnou na představu života v Moskvě. Během celých čtyř let se jejich sen nesplní a touha vrátit čas do dob, kdy byly šťastné, nelze.

A.P.Čechov vystihl touhu po něčem, co nemůžeme z jakéhokoliv důvodu mít. Jak bylo v představení řečeno, věci nás více zajímají dokud je nemáme, poté pro nás ztratí největší lesk, zkrátka si na ně zvykneme. Líbilo se mi, že párkrát "hráli i mimo jeviště"-obzvlášť Irina se několikrát rozběhla kolem hlediště.
http://www.divadlovdlouhe.cz/repertoar.html?repertoarId=128

čtvrtek 29. března 2012

Mydlibaba a ty druhé

 „My ženské už jsme takové, schází nám logika. Stále doufáme, že se věci nějakým zázrakem změní, i když už není pomoci, i když je už všecko dávno ztracený.“
 Tři příběhy...tři různé ženy...Luba Skořepová...třikrát v jiné roli...třikrát jiný monolog...autorem Aldo Nicolaj.
 Jednou Mydlibaba zavřená na doživotí vypráví svůj příběh, kdy za všechno co dělala se jí konečně dostala odměna.
 Podruhé stará panna, které utekl ženich od oltáře. Stejně s ním byla nuda a chtěl ji jen pro peníze. Tak si koupí pejska a na ty šutry, které on tolik obdivoval "se půjdeme vy...venčit!"
 Nakonec vdova, které manžel před smrtí utekl za bohatší slečnou z lékárny. Ale jelikož se nerozvedli, vdova zdědila všechno co na nebožtíka slečna z lékárny přepsala, aby si ho udržela. A tak slečna z lékárny "zůstala s holou prdelí!".

Představení se mi moc líbilo. Luba Skořepová byla skvělá a je to jedno z představení, na které bych šla klidně znovu. Obdivuji ji, jak zvládla ve svých letech stát něco kolem hodiny a půl na jevišti, vést monolog, bavit publikum a celkově podat takový skvělý výkon. Navíc atmosféra v celkem malém Divadle v Řeznické byla příjemná.
http://www.reznicka.cz/default.asp?p=inscendetail&insID={B4B67FE4-E79F-4386-A84A-6C4E8E8724C1}

pondělí 26. března 2012

Melody

 Posledních pár dní se snažim využít sluníčko maximálně. Bohužel mám i jiné povinnosti, takže času tolik nezbývá. :( Ale i tak si pokaždé alespoň trochu času najdu (buď odpoledne nebo o volné hodině během školy...). Další z mých modelů. Starý přibližně rok a půl. Babička odněkud dotáhla bílý dlouhý kalhoty, podobné jako nosí v nemocnicích. Jelikož to tak nikdo nenosil, tak jsem vzala nůžky a trochu je zkrátila. :) Čistě bílé se mi moc nelíbily, a proto jsem je zkrášlila fixama na textil. Obkreslením některých švů a barevnými knoflíky jsem myslím dosáhla zajímavého výsledku. :)



pátek 23. března 2012

UMP

 





Minulý měsíc jsem se sestřenkou navštívila výstavu "Pražské módní salony 1900-1948" v Uměleckoprůmyslovém muzeu (na doporučení babičky). Mají zde kolem osmdesáti oděvů:nádherné dámské šaty a kostýmky i pánské obleky, které zobrazují vývoj módy na začátku 20.století. Vystaveny jsou díla úspěšných podniků (hlavně tehdy úspěšných-např. Rosenbaum, Bárta...), která jsou inspirována francouzskou módou a anglickým krejčovstvím. 







středa 21. března 2012

Matragi

Včera jsem dočetla jednu skvělou knihu. Sice byla vydaná přibližně před šesti lety (2006), ale je v ní život úžasné návrhářky z Čech. Obdivuju ji...za všechno, co dokázala, že neztratila chuť a energii v práci pokračovat, i přestože měla během let pár neúspěchů (ne však vlastní vinou). Velmi se mi líbily všechny příběhy a situace, které v knize popisovala. Nejzajímavější byly zážitky z paláců. Přidávám pár fotek modelů, které se mi z celé knihy líbily nejvíc. :)

pondělí 19. března 2012

Jaro

Konečně začalo být venku aspoň trochu pěkně! :) Na můj vkus byla zima až moc dlouho. Proto jsem se ségrou vyrazila na chvíli ven, abychom si užily sluníčko. Trochu tepla nechám i tady :) Do pěkného počasí jsem si vzala sukni, jeden z mých prvních výtvorů. Není to tak úplně moje dílo, protože to dříve byla černá plisovaná sukně pod kolena. Usoudila jsem, že ji tak stejně nikdo nosit nebude, a proto jsem kus ustřihla, dala ho poté dospod a tím vznikly dvě vrstvy. Nakonec jsem to ještě oživila kusem modré látky (z mamky staré taneční sukně), který jsem vložila mezi obě vrstvy.


sobota 17. března 2012

In joy and sorrow

 Sukně... Není mým prvním ani nejnovějším výtvorem, ale dnes jsem ji měla poprvé na sobě a byla jsem spokojená. :) Původně to byly sukně dvě. Jedna dlouhá černá (nějaké plátno nejspíš), kterou jsem zkrátila a ze zbytku vytvořila právě tohle a druhá dlouhá modrá (dříve mamky na taneční soutěže-nějaká umělá látka), z té jsem jen kus ustřihla.